K opravdovému obnovení činnosti Tanga došlo až roku 2007, kdy se až do dnešní doby ustálila sestava MI (zpěv, kytara, sampler), Hana Gasseldorferová (bicí, zpěv), David Pavlík (kytara) a Martin Ivan (baskytara). Vychází nová alba Tango 2008 s remaky starších písní a Boom (2009) s novým materiálem. Tato sestava vydává rovněž dvě samostatná alba: Bez identity (2010) jako Hanka a Imrich Band a Svět 60 jako Imrichovo sólové album. Roku 2014 vychází další remakové album Tango 2014, s remaky starých vyznačující se novými zvuky kláves a samply v aranžích, v nichž hraje kapela svůj repertoár dodnes (píseň Rikšou otextoval frontman Hudby Praha Michal Ambrož). Poslední album Poprvé (2017), pojmenované jednak po titulní vypalovačce a jednak po kapele, která chvíli fungovala po Imrichově odchodu z Abraxasu, přináší dvanáct zbrusu nových písní. Křest se odehrál 11. října v klubu Rock Café.

Aby toho nebylo málo, Imrich si založil ještě skupinu Rammstein Revival. „Rammstein Revival je podobný Tangu i další muzice, co jsem dělal dřív,“ vysvětluje zpěvák: „Metalový Alarm, rockové Tango nebo elektronická Tekkknofactory – když se tyto styly spojily, tak mi z toho vyšel Rammstein; zpěvák si musí udržovat ten svůj vnitřní orgán, hlasivky, a tak si každé ráno dávám takovou rozcvičovací dvacetiminutovku – začínám hlubokým hlasem a Rammsteinem si vždycky nahazuji hlas. Po čase jsem zjistil, že už ty Rammsteiny vlastně znám nazpaměť – a bylo!“ Míra Imrich je zpěvák a hudebník s obrovským žánrovým záběrem, který se nebojí pustit do sebedivočejších projektů a zároveň jde do všeho poctivě a naplno. A z jeho hudby je to všechno také opravdu znát!

Na koncertě zzaní tyto písničky:

JDEME DO HOR
NA ŠIKMÉ PLOŠE
CO S TÍM SKLEM
OBYČEJNEJ SVĚT
KAŽDÝ DEN JE TO JINAK
KAREL DROGY NEBERE
KING KONG
CHTĚLAS TO VIDĚT
NEKONEČNÝ BOOGIE
NĚMEJ ŘEČNÍK
POMALÁ
NOTORIK
POŠLI MNE SVÝ VIDEO
PTÁCI
JAK SE MÁTE
BÁJEČNEJ ŽIVOT
POŠLI  MĚ SVÝ VIDEO
MUŽ STROJ

    Guts Pie Earshot Pozoruhodné duo Guts Pie Earshot ve skromném obsazení bicí, cello a navíc beze zpěvu vstřebává a přetavující do originálního tvaru vážnou hudbu, avantgardu, drum and bass, etno nebo punk. Jejich zrod sahá do roku 1993, slávu získali coby pětičlenná punková formace ozvláštněná zvukem cella. Postupným vývojem se sestava zúžila na dva a jediným klasickým nástrojem zůstalo překvapivě cello. To bravurně ovládá Patrick Cybinski, vpřed hnaný bicími v režii Jeana Jacobiho.

    I v tak subtilním obsazení je však zvuk GPE bohatý a pestrý, přinejmenším posluchač mimoděk na pódiu očima hledá zdánlivě znějící kytaru. Tu už ale právě končí metalové sólo a publikum se nenásilným žánrovým kotrmlcem ocitá přímo oprostřed pulsujících jazzových groovů. A to je přesně parketa, na níž jsou Guts Pie Earshot nesmírně silní.

    Ujít by si je tak neměli nechat fanoušci "brněnské školy" a la Dunaj, precizního jazzcore Sabot, alternativní rock s tanečními rytmy spojujících maďarských Masfel a zkrátka vůbec všichni, kterým není cizí vysoce osobitá a přitom energická hudba.

    Na svém kontě už mají Guts Pie Earshot více než sedm stovek odehraných koncertů a desítku nahrávek. V poslední době často tvoří hudbu k divadlu a filmu, posledním počinem bylaa hudba k filmu Deckname Jenny.

    Zdroj: www.lidovky.cz/kultura...

Tomáš Doruška (*1977)
Český střihač, režisér a producent dokumentárních filmů vyrůstal v Rožnově pod Radhoštěm, kam se stále skrze svou tvorbu vrací.

Dráhu profesionála předcházelo amatérské období a natáčení absurdních skečů ve skupině Ovar-B. Studium na FAMU mu pomohlo kultivovat schopnost přiblížit se k objektu a pozorovací metodou zachycovat překvapivé detaily. Ještě během studií zpracoval povídku tak, že poprvé ve veřejnoprávní televizi užil jazyk Romů bez překladových titulků.

Koprodukoval a režíroval svůj absolventský povídkový film Radhošť (2001), podařilo se jej uvést do distribuce a za který získal cenu Dona Quijota Mezinárodní asociace filmových klubů. V roli dramaturga ho najdeme mimo jiné u vtipného a oceňovaného animovaného filmu Zlínská polévka (2007), který jako jediný film z toho roku reprezentoval Česko na prestižním festivalu v Annecy. Poslední jeho střihová spolupráce Jak velká je Galaxie? (2018) byla v soutěži největšího dokumentárního festivalu IDFA Amsterdam a dále získala Cenu ECFA za nejlepší evropský dokumentární film pro děti a mládež.

Jako pedagog Tomáš intenzivně učil několik let v Makedonii, pravidelně pořádá filmové dílny v Německu, Turecku, Polsku, Chorvatsku, Slovinsku, Litvě, Lotyšsku, Slovensku... Po krátkém působení na filmové škole ve Zlíně učí od roku 2006 na plný úvazek na několika katedrách FAMU, nově vede obor mezinárodní filmové Montage. Pořádal několik menších výstav soudobého umění a pomáhá vzniku landartu.

Jako režisér a střihač natočil asi 20 krátkých dokumentů a nezávislých filmů. Vyzkoušel si různé žánry od cestopisné road movie přes polohraný vzdělávací pořad pro děti až po autorský dokumentární film.